Cesta vlakem a pár postřehů jako bonus
Cesta vlakem je klidná, až monotónní záležitost, příliš to nedrncá, a tak se člověk bez většího úsilí propracováva skrze jednotlivé čínské provincie. Většinu dne jsme jeli skrze provincie Quinghai a Gangsu, které dříve patřily územně Tibetu, ale Čína je v začátku 20. století obsadila a připojila k sobě. Celé toto území se rozkládá na náhorní plošině ve výšce cca 3000 m.n.m. a tvoří jej převážně step, přecházející do polopouště. Chvílemi dominuje prostoru nesmírná rovina a vzápětí ji vystřídá několik kopečků, aby se zase zplacatily do roviny.
Největší atrakcí při koukání z oken byla stáda pasoucích se jaků, ovcí a malých chlupatých koní. Stejně tak jsme se přes hodinu obdivovali největšímu čínskému jezeru Quinghai Hu. Toto jezero má na délku přes 100 km a přestože je slané, žije v něm prý velké množství ryb a jedná se o hnízdiště mnoha druhů ptáků. Cestou jsme samozřejmě projížděli několika velkými městy, kde k nám přistupovali a vystupovali místní. Města byla převážně strohá, prakticky sovětského typu... a nádraží vypadala skoro jako to v Kolíně. Jen trochu větší.
Ve vlaku je i jídelní vůz, ale do něj jsme tedy nechodili, viz níže. Jídlo jsme si kupovali od projíždějící paní s vozíkem a bylo celkem dobré, jen někteří naši měli trochu problém s ovládáním hůlek. Někteří byli chytří a z domova si přivezli lžíci a ostatní jim tuze záviděli. Zítra v šest ráno máme projíždět nejvyšším místem trasy - průsmykem ve výšce 5072 m.n.m., tak uvidíme, jestli se vzbudíme.
Na závěr dneška tu mám pro vás pár postřeů, co nás za náš pobyt v Číně zatím zaujaly:
Zvláštnosti Pekingu:
- všude flusající lidé
- turecké záchody
- prakticky nikde není bezbariérový přístup
- relativně agresivní pouliční prodavači
- strašlivý smog vždy a všude, vyloženě vytváří šero a do dáli vůbec není vidět, takže ani nemá cenu fotit památky na dálku
- překvapivě přehledné metro, snadná koupě jízdenky i orientace uvnitř - jednak mají hlášení i v angličtině a krom toho nad každými dveřmi je plánek metra, na kterém svítí puntík kde jste a šipička kam jedete
- většinou se nedá dohodnout pouhou gestikulací, číňané vám neustále odpovídají čínsky
- číslovky se ukazují gestikulací jednou rukou jinak než u nás!!! zejména se plete 2 a 8, zkuste si to najít na youtube ;)
Úskalí vlaku:
- tři zásuvky na chodbě na celý vagon o 60 lůžkách
- turecké záchody
- nejsou dveře do kupéček
- průvodčí a obsluha mluví jen čínsky
- abyste si mohli sednout v jídelním voze, musíte zaplatit 30 yuenů a pak teprve si něco kupovat, navíc to mají dražší než když si to samé koupíte z projíždějícího vozíku
- obsluha co jezdí s vozíky jen vagóny projíždí, pokud si ho neodchytnete, nic vám nenabídne
- centrální ovládání klimatizace i světla - v deset večer se zhasne a v sedm ráno rozsvítí